{"id":25,"date":"2017-03-20T17:37:07","date_gmt":"2017-03-20T16:37:07","guid":{"rendered":"http:\/\/tovarnarichard.cz\/?page_id=25"},"modified":"2017-03-23T09:54:43","modified_gmt":"2017-03-23T08:54:43","slug":"st1","status":"publish","type":"page","link":"https:\/\/tovarnarichard.cz\/st1\/","title":{"rendered":"St. 1"},"content":{"rendered":"
Rok 1943 znamenal pro n\u011bmeckou v\u00e1le\u010dnou ma\u0161in\u00e9rii zlom. Sov\u011btsk\u00e1 vojska p\u0159evzala na v\u00fdchodn\u00ed front\u011b po bitv\u011b u Stalingradu strategickou iniciativu. V Africe se spojenci radovali z v\u00edt\u011bzstv\u00ed a jejich n\u00e1sledn\u00e9 vylod\u011bn\u00ed v ji\u017en\u00ed It\u00e1lii bylo pro nacistick\u00e9 velen\u00ed velice nep\u0159\u00edjemnou skute\u010dnost\u00ed. Pod n\u00e1porem spojeneck\u00fdch bombardovac\u00edch svaz\u016f se obracela v prach a popel nejen m\u011bsta ale hlavn\u011b tov\u00e1rn\u00ed v\u00fdroba, kter\u00e1 byla st\u00e1le \u010dast\u011bj\u0161\u00edm ter\u010dem americk\u00fdch a britsk\u00fdch n\u00e1let\u016f. Tyto ud\u00e1losti d\u00e1valy jasnou p\u0159edzv\u011bst neodvratn\u00e9ho konce nacistick\u00e9 \u0159\u00ed\u0161e. Ministerstvo pro obranu a v\u00e1le\u010dnou v\u00fdrobu, v jeho\u017e \u010dele st\u00e1l Hitler\u016fv dvorn\u00ed architekt Albert Speer, bylo str\u016fjcem n\u00e1padu jak zachr\u00e1nit v\u00e1le\u010dn\u011b d\u016fle\u017eit\u00e9 podniky a tov\u00e1rny. \u0158e\u0161en\u00ed nach\u00e1z\u00ed v decentralizaci v\u00fdrobn\u00edch center a v p\u0159esunut\u00ed d\u016fle\u017eit\u00e9 v\u00e1le\u010dn\u00e9 v\u00fdroby do podzem\u00ed. Na cel\u00e9m \u00fazem\u00ed pomalu um\u00edraj\u00edc\u00ed \u0159\u00ed\u0161e, daleko od d\u00e1lkov\u00fdch bombard\u00e9r\u016f se zapo\u010dalo s hore\u010dnou a nelidskou v\u00fdstavbou tov\u00e1rn\u00edch podzemn\u00edch komplex\u016f. Pro tento \u00fa\u010del se vyu\u017eily nejen b\u00fdval\u00e9 doly v Prokopsk\u00e9m \u00fadol\u00ed v Praze, kde se d\u0159\u00edve t\u011b\u017eil v\u00e1penec a kde potom firma Junkers m\u011bla v\u00fdrobnu na leteck\u00e9 d\u00edly. Tak\u00e9 se vyu\u017e\u00edvalo pivovarnick\u00fdch sklep\u016f v Plzni, Brn\u011b a Praze. Vlakov\u00e9 tunely t\u00e9\u017e poskytly vhodn\u00e9 kryty pro v\u00e1le\u010dnou v\u00fdrobu. Byly to nap\u0159\u00edklad tunely Pos\u00e1zavsk\u00e9ho pacifiku kolem Vran\u00e9ho nad Vltavou nebo dr\u00e1ha z Ti\u0161nova do \u017d\u010f\u00e1ru. N\u011bkter\u00e9 n\u00e1vrhy v\u0161ak skon\u010dily jen u v\u00fdkres\u016f a pl\u00e1n\u016f. V propadli\u0161ti d\u011bjin tak zmizel pl\u00e1n na p\u0159ebudov\u00e1n\u00ed tvrze \u010deskoslovensk\u00e9ho opevn\u011bn\u00ed H\u016frka nebo tak\u00e9 n\u00e1vrh zast\u0159e\u0161en\u00ed kamenolomu Amerika u Berouna, kam se m\u011bl p\u0159esunout provoz pra\u017esk\u00e9 tov\u00e1rny Avia a pozd\u011bji firma na v\u00fdrobu motor\u016f Daimler \u2013 Benz AG. N\u011bkter\u00fdm podzemn\u00edm prostor\u00e1m v\u0161ak nacist\u00e9 sv\u00fdm z\u00e1sahem u\u0161kodili natolik, \u017ee historicky nesm\u00edrn\u011b cenn\u00e9 jeskynn\u00ed komplexy, jako je nap\u0159\u00edklad B\u00fd\u010d\u00ed sk\u00e1la v Moravsk\u00e9m krasu nebo jeskyn\u011b V\u00fdpustek na Blanensku, ji\u017e nebude mo\u017en\u00e9 archeologicky zrekonstruovat.
\nN\u011bme\u010dt\u00ed d\u011bln\u00edci, nyn\u00ed v\u00edce zapot\u0159eb\u00ed na front\u011b ne\u017e v tov\u00e1rn\u011b, byli postupn\u011b nahrazov\u00e1ni v\u011bzni a zajatci. Vyu\u017eit\u00ed v\u011bz\u0148\u016f koncentra\u010dn\u00edch t\u00e1bor\u016f (d\u00e1le jen KT) do pracovn\u00edho nasazen\u00ed s \u00fa\u010delem \u00fapln\u00e9ho fyzick\u00e9ho opot\u0159eben\u00ed tzv. Vernichtung durch Arbeit bylo jednou z nejot\u0159esn\u011bj\u0161\u00edch d\u011bjinn\u00fdch skute\u010dnost\u00ed. Vznikaj\u00ed pobo\u010dky neboli venkovn\u00ed pracovn\u00ed komanda velk\u00fdch koncentra\u010dn\u00edch t\u00e1bor\u016f, jako jsou nap\u0159\u00edklad Buchenwald, Mauthausen, Dachau, Flossenb\u00fcrg, Gross-Rosen a dal\u0161\u00ed. SS, kter\u00e1 m\u011bla tyto t\u00e1bory ve spr\u00e1v\u011b, prod\u00e1vala v\u011bzn\u011b nejen pr\u016fmyslov\u00fdm podnik\u016fm. Za toto novodob\u00e9 otroctv\u00ed putovaly na bankovn\u00ed \u00fa\u010dty SS obrovsk\u00e9 sumy \u0159\u00ed\u0161sk\u00fdch marek. Pracovn\u00ed t\u00e1bory vznikaly v bl\u00edzkosti tov\u00e1ren a strategick\u00fdch staveb. Nejinak tomu bylo tak\u00e9 v p\u0159\u00edpad\u011b KT Litom\u011b\u0159ice, kter\u00fd byl nejen nejv\u011bt\u0161\u00edm pobo\u010dn\u00fdm t\u00e1borem KT Flossenb\u00fcrg, ale i nejv\u011bt\u0161\u00edm t\u00e1borem takov\u00e9ho druhu na \u00fazem\u00ed \u010cR. Roku 1943 si v sudetsk\u00fdch Litom\u011b\u0159ic\u00edch (Leitmeritz) velkoobchodn\u00edk s \u017eelezem, akcion\u00e1\u0159 cihelny a v\u00e1penky n\u011bmec Zametzki vyhl\u00e9dl nen\u00e1padn\u00fd v\u00e1pencov\u00fd vrch B\u00eddnice, uvnit\u0159 kter\u00e9ho se ji\u017e od 19. stolet\u00ed t\u011b\u017eil ve t\u0159ech odd\u011blen\u00fdch dolech v\u00e1penec. Vlastn\u00edkem byla od roku 1908 firma A. G. Kalk-und Ziegelwerke Leitmeritz a d\u016fl tehdy nesl n\u00e1zev \u201eSteinbruches\u201c. Ro\u010dn\u011b spole\u010dnost vyt\u011b\u017eila asi 5 000 tun v\u00e1pence. Podzemn\u00ed t\u011b\u017eba trvala a\u017e do z\u00e1\u0159\u00ed 1943, kdy firma zam\u011bstn\u00e1vala 17 zam\u011bstnanc\u016f s m\u011bs\u00ed\u010dn\u00ed v\u00fdt\u011b\u017enost\u00ed okolo 800 tun v\u00e1pence. Zb\u00fdvaj\u00edc\u00ed dva samostatn\u00e9 doly t\u011b\u017eily v\u00e1penec a\u017e do b\u0159ezna 1944, kdy byli jejich majitel\u00e9 nuceni poskytnout tyto doly v\u00e1le\u010dn\u00fdm \u00fa\u010del\u016fm. Po podn\u011btu tov\u00e1rn\u00edka Zametzkiho p\u0159ikazuje prof. Dr. Pietzsch z \u0158\u00ed\u0161sk\u00e9ho odd\u011blen\u00ed pro v\u00fdzkum podzem\u00ed ve Freibergu ukon\u010dit v litom\u011b\u0159ick\u00e9 firm\u011b 7. listopadu 1943 t\u011b\u017ebu a co nejrychlej\u0161\u00ed poskytnout pl\u00e1ny podzem\u00ed. Ministerstvo pro zbrojen\u00ed ve spolupr\u00e1ci s \u00dast\u0159edn\u00edm \u00fa\u0159adem ekonomiky a spr\u00e1vy SS a nacistick\u00fdmi \u00fa\u0159ady v Liberci a Litom\u011b\u0159ic\u00edch vypracov\u00e1v\u00e1 podklady na v\u00fdstavbu podzemn\u00ed tov\u00e1rny pro utajenou v\u00e1le\u010dnou v\u00fdrobu.
\nNa ja\u0159e 1944 p\u0159ij\u00ed\u017ed\u00ed z Berl\u00edna in\u017een\u00fdr D\u00fcnnleder a s dal\u0161\u00edmi 28 n\u011bmeck\u00fdmi in\u017een\u00fdry prov\u00e1d\u00ed posledn\u00ed \u00fapravy stavebn\u00edho projektu. Po schv\u00e1len\u00ed projektu 5. b\u0159ezna 1944 samotn\u00fdm Adolfem Hitlerem za\u010d\u00edn\u00e1 v\u00fdstavba a \u00fapravy prostor pro v\u00fdrobu.
\nBudovan\u00e1 podzemn\u00ed tov\u00e1rna dost\u00e1v\u00e1 kryc\u00ed n\u00e1zev Bauvorhaben RICHARD. Druh v\u00fdroby byl v tov\u00e1rn\u00e1ch vyb\u00edr\u00e1n podle p\u0159ipravenosti prostor pro v\u00fdrobu. Tam, kde mohla b\u00fdt v\u00fdroba zapo\u010data ihned bez \u00faprav v\u00fdrobn\u00edch s\u00e1l\u016f, bylo provedeno za\u0159azen\u00ed do projektu \u201eA\u201c. Tam kde bylo pot\u0159eba prostory nejprve upravit, byla budouc\u00ed tov\u00e1rna d\u00e1na do projektu \u201eB\u201c. Proto se v n\u011bkter\u00fdch pramenech uv\u00e1d\u00ed i ozna\u010den\u00ed B5 \u2013 Richard. Podzemn\u00ed komplex Richard byl pod dozorem \u010dlena J\u00e4gerstabu pro zvl\u00e1\u0161tn\u00ed stavebn\u00ed ot\u00e1zky Brigadef\u00fchrera a Generalmajora Waffen SS Hanse Kammlera. Ten m\u011bl mimo jin\u00e9 na starosti i dal\u0161\u00ed podzemn\u00ed stavby jako nap\u0159\u00edklad obrovsk\u00fd komplex Der Riese v polsk\u00fdch Sov\u00edch hor\u00e1ch.<\/p>\n
V\u00edce zde: Pl\u00e1nov\u00e1n\u00ed tov\u00e1rny<\/a><\/p>\n Projekt v\u00fdstavby a n\u00e1sledn\u00fd v\u00fdrobn\u00ed program v komplexu Richard, spadal pod \u201eSS F\u00fchrungsstab B5, jen\u017e byl pod\u0159\u00edzen pra\u017esk\u00e9mu veden\u00ed organizace Todt. \u0158\u00edd\u00edc\u00ed apar\u00e1t z\u0159\u00edzen\u00fd p\u0159\u00edmo v Litom\u011b\u0159ic\u00edch vedl nejd\u0159\u00edve SS Obersturmf\u00fchrer Werner Meyer a to asi a\u017e do podzimu 1944, pak jej ve funkci vyst\u0159\u00eddal SS Sturmbannf\u00fchrer Alfons Kraft. Dal\u0161\u00edmi \u010deln\u00edmi p\u0159edstaviteli \u0161t\u00e1bu byl stavebn\u00ed rada Pawlovski, kter\u00fd m\u011bl hodnost majora Luftwaffe a zodpov\u00eddal se SS za stavebn\u00ed z\u00e1le\u017eitosti cel\u00e9ho podniku. Pot\u00e9 tu byl strojn\u00ed odborn\u00edk stavebn\u00ed rada a major Luftwaffe Ing. Hampe a stavebn\u00ed inspektor Kubowitz. Z pov\u011b\u0159en\u00ed Speerova ministerstva dohl\u00ed\u017eela od za\u010d\u00e1tku na stavbu berl\u00ednsk\u00e1 firma Mineral\u00f6l Baugesellschaft m.b.H., kter\u00e1 odpov\u00eddala za ve\u0161ker\u00e9 dodavatelsk\u00e9 pr\u00e1ce. V jej\u00edm \u010dele st\u00e1l ing. Volk, kter\u00fd byl z\u00e1rove\u0148 jmenov\u00e1n do \u010dela veden\u00ed stavby. Na v\u00fdstavb\u011b se t\u00e9\u017e pod\u00edlely dal\u0161\u00ed firmy, jako byly nap\u0159. Sudetenl\u00e4ndische Bergbau A. G., specializuj\u00edc\u00ed se na hornick\u00e9 pr\u00e1ce, jako je hlouben\u00ed a roz\u0161i\u0159ov\u00e1n\u00ed chodeb, nebo Krause & Walther, Blatrusch Gebr\u00fcder Umlauft, kter\u00e9 byly objednan\u00e9 p\u0159edev\u0161\u00edm na v\u00fdztu\u017ee chodeb a jin\u00e9. Budov\u00e1n\u00ed Richarda se z\u00fa\u010dastnilo tak\u00e9 n\u011bkolik litom\u011b\u0159ick\u00fdch firem, kter\u00e9 k tomuto \u00fa\u010delu vytvo\u0159ily stavebn\u00ed spole\u010dnost \u201eBaugemeinschaft Leitmeritz\u201c. Celkov\u011b se na v\u00fdstavb\u011b pod\u00edlelo p\u0159es 200 r\u016fzn\u00fdch firem. Na projektu Richard pracovalo asi 1200 civiln\u00edch zam\u011bstnanc\u016f stavebn\u00edch firem, v\u010detn\u011b v\u00fdchodn\u00edch d\u011bln\u00edk\u016f zavle\u010den\u00fdch na nucen\u00e9 pr\u00e1ce tzv. ostarbeiter\u016f. V\u00edce zde: V\u00fdstavba tov\u00e1rny<\/a><\/p>\n Z hl\u00e1\u0161en\u00ed zaslan\u00e9ho SS F\u00fcrhungstabem B5 v b\u0159eznu roku 1945 na OT-Einsatzgruppe v Praze plyne, jak velk\u00fd byl rozsah stavebn\u00edch prac\u00ed v prostoru Richard I.:<\/p>\n Z t\u011bchto z\u00e1znam\u016f vid\u00edte, nakolik byl v tak kr\u00e1tk\u00e9m \u010dase a za ukrutn\u00fdch podm\u00ednek spln\u011bn pl\u00e1n v\u00fdstavby.<\/p>\n Pro zobrazen\u00ed obr\u00e1zku s popisem na n\u011bj klikn\u011bte.<\/p>\nTov\u00e1rna na smrt a motory<\/h1>\n
\n\u00dapat\u00ed a okol\u00ed vrchu B\u00eddnice bylo poseto mno\u017estv\u00edm zd\u011bn\u00fdch nebo d\u0159ev\u011bn\u00fdch staveb, jako jsou kancel\u00e1\u0159e firem, oprav\u00e1rensk\u00e9 d\u00edlny, skladi\u0161t\u011b n\u00e1\u0159ad\u00ed a materi\u00e1lu, sklad hotov\u00fdch v\u00fdrobk\u016f, lanov\u00e1 dr\u00e1ha a v neposledn\u00ed \u0159ad\u011b \u00fazkokolejn\u00e1 dr\u00e1ha s \u017eelezni\u010dn\u00edm p\u0159ekladi\u0161t\u011bm.
\nV Litom\u011b\u0159ic\u00edch byla pro pot\u0159eby v\u00fdroby vybudov\u00e1na \u010derpac\u00ed stanice, odkud byla z \u0159eky Labe \u010derp\u00e1na u\u017eitkov\u00e1 voda, kterou p\u0159iv\u00e1d\u011blo vodovodn\u00ed potrub\u00ed o d\u00e9lce asi 1,5 km a\u017e do filtra\u010dn\u00ed stanice. Upraven\u00e1 voda byla n\u00e1sledn\u011b shroma\u017e\u010fov\u00e1na ve \u010dty\u0159ech \u017eelezobetonov\u00fdch n\u00e1dr\u017e\u00edch na u\u017eitkovou vodu a n\u00e1sledn\u011b p\u0159iv\u00e1d\u011bna do podzem\u00ed jednou z p\u016fvodn\u00edch zd\u011bn\u00fdch v\u011btrac\u00edch \u0161achet. P\u016fvodn\u011b t\u0159i samostatn\u00e1 d\u016fln\u00ed d\u00edla byla postupn\u011b navz\u00e1jem propojena. V prvopo\u010d\u00e1te\u010dn\u00edm pl\u00e1nu se v\u0161ak jednalo o odli\u0161n\u00e9 druhy v\u00fdroby. V b\u0159eznu 1944 kontaktuje Bergamt Teplitz – Sch\u00f6nau (Horn\u00ed \u00fa\u0159ad v Teplic\u00edch) firmu \u201eAutounion A. G. Chemnitz, kter\u00e1 je z kryc\u00edch d\u016fvod\u016f v obchodn\u00edm rejst\u0159\u00edku vedena jako firma „Elsabe A.G.\u201c. Pro tento podnik se zapo\u010dalo upravovat podzem\u00ed v prostoru Richard I. V kv\u011btnu 1944 se pak pokra\u010dovalo s \u00fapravou \u0161tol v Richardu II. a to pro firmu Osram. Podzem\u00ed ozna\u010den\u00e9 jako Richard III. nen\u00ed prakticky v \u017e\u00e1dn\u00fdch dostupn\u00fdch dokumentech zmi\u0148ov\u00e1no a kdy\u017e u\u017e, tak pouze okrajov\u011b. I v t\u00e9to \u010d\u00e1sti se na sklonku roku 1944 pravd\u011bpodobn\u011b za\u010dalo pracovat na stavebn\u00edch \u00faprav\u00e1ch podzem\u00ed. Pro pl\u00e1novanou v\u00fdrobu se p\u0159edpokl\u00e1daly rozs\u00e1hl\u00e9 stavebn\u00ed \u00fapravy podzem\u00ed. St\u00e1vaj\u00edc\u00ed vyhlouben\u00e9 prostory po t\u011b\u017eb\u011b v\u00e1pence byly nevyhovuj\u00edc\u00ed pro zam\u00fd\u0161len\u00e9 vyu\u017eit\u00ed prostor, jeliko\u017e byly p\u0159\u00edli\u0161 \u00fazk\u00e9 a n\u00edzk\u00e9.
\nTato skute\u010dnost se mimo jin\u00e9 odrazila i v nutnost roz\u0161\u00ed\u0159it, zv\u00fd\u0161it a zpevnit chodby. Nov\u011b vybudovan\u00e9 a roz\u0161\u00ed\u0159en\u00e9 s\u00e1ly v podzem\u00ed byly a\u017e 20 metr\u016f \u0161irok\u00e9, 6 metr\u016f vysok\u00e9 a n\u011bkter\u00e9 a\u017e 100 metr\u016f dlouh\u00e9. Mocn\u00e9 \u017eelezobetonov\u00e9 klenby podp\u00edraly stropy a st\u011bny. Ty byly nakonec je\u0161t\u011b odizolovan\u00e9 a bu\u010f vyzd\u011bn\u00e9 cihlami nebo zakryt\u00e9 d\u0159ev\u011bnou v\u00fdd\u0159evou. Po \u00faprav\u011b se prostory st\u0159\u00edkaly cementov\u00fdm ml\u00e9kem s p\u0159\u00edm\u011bs\u00ed vodn\u00edho skla, z d\u016fvodu \u017ee b\u00edla barva napom\u00e1hala lep\u0161\u00edmu osv\u011btlen\u00ed a sou\u010dasn\u011b bylo mo\u017en\u00e9 rozpoznat zv\u011btr\u00e1v\u00e1ni v\u00e1pence. Na n\u011bkter\u00fdch m\u00edstech byla nutnost nan\u00e9st i speci\u00e1ln\u00ed prysky\u0159ici ur\u010denou k sanaci st\u011bn. \u0160toly, haly \u010di m\u00edstnosti se ozna\u010dovaly \u010d\u00edslem podle mapy, kter\u00e9 maloval v\u011bze\u0148 mal\u00ed\u0159 Rudolf T\u016fma. Vybetonovan\u00e1 podlaha byla ve vybran\u00fdch \u010d\u00e1stech osazena zapu\u0161t\u011bn\u00fdm koleji\u0161t\u011bm o rozchodu 600 mm v\u010detn\u011b v\u00fdhybek a kolejov\u00e9ho k\u0159\u00ed\u017een\u00ed. Do podzem\u00ed byly vedeny nezbytn\u00e9 soci\u00e1ln\u00ed a podp\u016frn\u00e9 prost\u0159edky jako byla elektrick\u00e1 energie pro stroje a osv\u011btlen\u00ed temn\u00fdch chodeb. Sou\u010d\u00e1st\u00ed byly samoz\u0159ejm\u011b rozvody u\u017eitkov\u00e9 a pitn\u00e9 vody, v\u010detn\u011b kanaliza\u010dn\u00edho syst\u00e9mu a teplovod pro vyt\u00e1p\u011bn\u00ed n\u011bkter\u00fdch podzemn\u00edch prostor. Vybran\u00e1 pracovi\u0161t\u011b byla tak\u00e9 vybavena potrub\u00edm stla\u010den\u00e9ho vzduchu, technick\u00e9ho benz\u00ednu a propan butanu. Pro pot\u0159eby tov\u00e1rny byl vybudov\u00e1n i 50 km dlouh\u00fd plynovod z Mostu do \u00dast\u00ed nad Labem a n\u00e1sledn\u011b veden\u00fd do Litom\u011b\u0159ic. N\u011bkter\u00e9 haly a spojovac\u00ed chodby odd\u011blovaly cihlov\u00e9 p\u0159\u00ed\u010dky, jejich\u017e vnit\u0159n\u00ed prostory byly vyu\u017eity jako kancel\u00e1\u0159e, sklady, laborato\u0159e, \u0161atny, toalety, transform\u00e1torov\u00e9 kobky a jin\u00e9 pomocn\u00e9 provozy pro chod tov\u00e1rny. Vyra\u017eeno bylo i n\u011bkolik nov\u00fdch v\u011btrac\u00edch \u0161achet, od nich\u017e vedl do v\u00fdrobn\u00edch prostor a transportn\u00edch \u0161tol filtrovan\u00fd vzduch. Nedaleko v\u00fdchodu z podzem\u00ed byla um\u00edst\u011bna d\u00e1lnopisn\u00e1 a telefonn\u00ed \u00fast\u0159edna spojuj\u00edc\u00ed tov\u00e1rnu Richard s Prahou a s nejv\u011bt\u0161\u00ed pravd\u011bpodobnost\u00ed i s Berl\u00ednem.
\nV\u00fdrobu prokazateln\u011b zah\u00e1jila jen tov\u00e1rna Richard I. po\u010d\u00e1tkem listopadu 1944. V lednu 1945 se pracovalo asi v patn\u00e1cti v\u00fdrobn\u00edch hal\u00e1ch. Stavebn\u00ed pr\u00e1ce v podzem\u00ed prob\u00edhaly do posledn\u00edch dn\u016f v\u00e1lky, kdy je\u0161t\u011b 5. kv\u011btna 1945 pracovala dopoledn\u00ed sm\u011bna. Podle rozkaz\u016f z Berl\u00edna se nesm\u011bl \u017e\u00e1dn\u00fd zbrojn\u00ed z\u00e1vod dostat do rukou nep\u0159\u00edtele. Velen\u00ed SS F\u00fcrhungstabu B5 uva\u017eovalo nejen nad zni\u010den\u00edm koplexu, ale i nad likvidac\u00ed v\u011bz\u0148\u016f pracuj\u00edch ve zvl\u00e1\u0161tn\u00edch komandech. Pro tento \u00fa\u010del slou\u017eila v Litom\u011b\u0159ic\u00edch speci\u00e1ln\u00ed jednotka SS, kter\u00e1 n\u011bkolik t\u00fddn\u016f ukl\u00e1dala v\u00fdbu\u0161niny do podzem\u00ed a instalovala je na m\u00edsta odst\u0159elu. Od nich vedlo rozn\u011btov\u00e9 veden\u00ed p\u0159es v\u011btrac\u00ed \u0161achty. Destrukce se m\u011bla t\u00fdkat nejen podzem\u00ed, ale i mostu p\u0159es \u0159eku Labe a dal\u0161\u00edch strategick\u00fdch objekt\u016f v okol\u00ed. P\u0159\u00edpravy SS dokon\u010dila 7. kv\u011btna, ale akce byla na posledn\u00ed chv\u00edli odvol\u00e1na, jeliko\u017e Litom\u011b\u0159icemi proj\u00ed\u017ed\u011bly p\u0159ed Rudou arm\u00e1dou prchaj\u00edc\u00ed n\u011bmeck\u00e9 jednotky.<\/p>\nPro zaj\u00edmavost<\/h2>\n
\n
\n\u2022 spr\u00e1vn\u00fd profil \u0161tol (v\u00fd\u0161ka \/ \u0161\u00ed\u0159ka) dokon\u010deno z 88 %
\n\u2022 silnice-cesty 68 %
\n\u2022 kolejnice 80 %
\n\u2022 p\u011b\u0161\u00ed cesty 45 %
\n\u2022 ventilace 45 %
\n\u2022 elektrick\u00e9 nap\u00e1jen\u00ed 82 %
\n\u2022 topen\u00ed 25 %
\n\u2022 dod\u00e1vky zemn\u00edho plynu 90 %
\n\u2022 ubytov\u00e1n\u00ed dokon\u010deno z 95 %<\/li>\n<\/ul>\nGalerie<\/h2>\n
\n \n\t\t\t\t
\n \n\t\t\t\t
\n \n\t\t\t\t