{"id":17,"date":"2017-03-20T17:35:27","date_gmt":"2017-03-20T16:35:27","guid":{"rendered":"http:\/\/tovarnarichard.cz\/?page_id=17"},"modified":"2017-04-03T23:21:09","modified_gmt":"2017-04-03T21:21:09","slug":"st3","status":"publish","type":"page","link":"https:\/\/tovarnarichard.cz\/st3\/","title":{"rendered":"St. 3"},"content":{"rendered":"

Richard III.<\/h1>\n

V podzimn\u00edch dnech roku 1944 se rozb\u011bhla \u00faprava chodeb v nejmen\u0161\u00edm dole cel\u00e9ho komplexu. Tato \u010d\u00e1st podzem\u00ed si vy\u017e\u00e1dala nejrozs\u00e1hlej\u0161\u00ed \u00fapravy. Projekt v\u00fdstavby ozna\u010dovan\u00e9 potom jako Richard III. byl op\u011bt zad\u00e1n firm\u011b Mineral\u00f6l Baugesellschaft z Berl\u00edna, kter\u00e1 po technick\u00e9 str\u00e1nce na stavbu dohl\u00ed\u017eela a jako vedouc\u00edho si dosadila ji\u017e zmi\u0148ovan\u00e9ho v souvislosti s Richardem I. Ing. Roberta Volka. Ani v\u00fdstavba tohoto \u00faseku p\u0159es ve\u0161ker\u00e9 \u00fasil\u00ed v\u011bz\u0148\u016f do konce v\u00e1lky nep\u0159ekro\u010dila r\u00e1mec hrub\u00fdch stavebn\u00edch \u00faprav. Pokro\u010dilej\u0161\u00ed stavebn\u00ed pr\u00e1ce v podzemn\u00edch prostor\u00e1ch se omezily ji\u017e jen na vyzd\u011bn\u00ed cihlov\u00fdch a d\u0159ev\u011bn\u00fdch p\u0159\u00ed\u010dek, ur\u010den\u00fdch pravd\u011bpodobn\u011b k uskladn\u011bn\u00ed r\u016fzn\u00e9ho materi\u00e1lu. K prohlubov\u00e1n\u00ed dolu doch\u00e1zelo zejm\u00e9na severn\u00edm sm\u011brem, kde byl na konci dolu podobn\u00fd syst\u00e9m chodeb o mal\u00fdch rozm\u011brech a podp\u011brn\u00fdch pil\u00ed\u0159\u00edch jako v p\u016fvodn\u00edch \u010d\u00e1stech Richarda I. Zadn\u00ed \u010d\u00e1st dolu nebyla pro v\u00e1le\u010dnou v\u00fdrobu pou\u017eiteln\u00e1 a bylo ji mo\u017en\u00e9 pou\u017e\u00edt pouze jako sklad materi\u00e1lu a proto jsou pro tento \u00fa\u010del roz\u0161i\u0159ov\u00e1ny zejm\u00e9na propojovac\u00ed \u0161toly. P\u0159i stavb\u011b se pl\u00e1nova\u010di a d\u011bln\u00edci pot\u00fdkali s neoby\u010dejn\u011b velkou vlhkost\u00ed a to u\u017e v dob\u011b, kdy se pr\u00e1ce na p\u0159estavb\u011b dolu teprve p\u0159ipravovaly. P\u016fsoben\u00edm t\u011bchto nevhodn\u00fdch geologick\u00fdch podm\u00ednek a v\u00e1penci poru\u0161en\u00e9mu eruptivn\u00ed \u010dinnost\u00ed, zde doch\u00e1zelo k nejrozs\u00e1hlej\u0161\u00edmu z\u0159\u00edcen\u00ed podzemn\u00edch prostor. Ing. Erich Knie, zam\u011bstnan\u00fd u firmy Mineral\u00f6l Baugesellschaft, udal ve v\u00fdpov\u011bdi v roce 1946, \u017ee Richard III., byl ur\u010den pro firmu Getewent z Rychnova n. Kn\u011b\u017enou. Tato firma svou v\u00fdrobu pe\u010dliv\u011b tajila a \u00fadajn\u011b m\u011bla zahrnovat i tajn\u00e9 laborato\u0159e, kter\u00e9 sem m\u011bly b\u00fdt po stavebn\u00edch \u00faprav\u00e1ch p\u0159esunuty z Richarda II. V\u011bze\u0148 a mal\u00ed\u0159 Rudolf T\u016fma, jen\u017e p\u0159i v\u00fdstavb\u011b zakresloval \u010d\u00edsla a n\u00e1zvy \u0161tol, ve sv\u00fdch vzpom\u00ednk\u00e1ch k v\u00fdrob\u011b Kieserling uv\u00e1d\u00ed, \u017ee \u0161lo o velice d\u016fle\u017eit\u00fd a p\u0159\u00edsn\u011b st\u0159e\u017een\u00fd chemick\u00fd objekt, kde se prov\u00e1d\u011bly r\u016fzn\u00e9 tajn\u00e9 pokusy. Tato v\u00fdroba t\u00e9\u017e m\u011bla b\u00fdt p\u0159em\u00edst\u011bna do Richarda III. Bohu\u017eel v\u0161e jsou jen dohady a odhady. O t\u00e9to \u010d\u00e1sti se dochovalo velice m\u00e1lo informac\u00ed a to jak z let 1943-45, tak z doby pov\u00e1le\u010dn\u00e9. Prostory v\u00fdrobny Richard III. nikdy nebyly \u00fa\u0159edn\u011b p\u0159ed\u00e1ny a tedy ani po stavebn\u00ed \u010d\u00e1sti dokon\u010deny. Z tohoto d\u016fvodu proto nelze dolo\u017eit, jak\u00e9 firm\u011b m\u011bly b\u00fdt po \u00faprav\u00e1ch p\u0159id\u011bleny. Ke konci v\u00e1lky byly stavebn\u00ed \u00fapravy spojeny s roz\u0161i\u0159ov\u00e1n\u00edm a prodlu\u017eov\u00e1n\u00edm \u0161tol. Po v\u00e1lce nebyl Richard III. zkoum\u00e1n pravd\u011bpodobn\u011b kompletn\u011b. Jeliko\u017e tato \u010d\u00e1st byla a st\u00e1le je velice nestabiln\u00ed a t\u00edm p\u00e1dem \u017eivotu nebezpe\u010dn\u00e1. Ostatn\u011b jako cel\u00e9 podzem\u00ed a\u017e na upraven\u00e9 prostory \u00falo\u017ei\u0161t\u011b radioaktivn\u00edho materi\u00e1lu. D\u016fkaz, kter\u00fd by potvrdil, jak\u00fd druh v\u00fdroby byl zde pl\u00e1nov\u00e1n, nebyl do dne\u0161n\u00edho dne nalezen. Dnes u\u017e vych\u00e1z\u00edme jen z v\u00fdpov\u011bd\u00ed sv\u011bdk\u016f, kte\u0159\u00ed byli vyslechnuti po v\u00e1lce NKVD nebo St\u00e1tn\u00ed bezpe\u010dnost\u00ed. Nebo se objevila \u00fatr\u017ekovit\u00e1 informace od t\u011bch, co byli vysl\u00fdch\u00e1n\u00ed \u010di souzeni v zahrani\u010d\u00ed za v\u00e1le\u010dn\u00e9 zlo\u010diny. Tak\u00e9 se tu vyskytuj\u00ed informace zji\u0161t\u011bn\u00e9 v 60. letech p\u0159i pohovorech s voj\u00e1ky litom\u011b\u0159ick\u00e9 pos\u00e1dky. Ti prov\u00e1d\u011bli kolem roku 1966 v r\u00e1mci v\u00fdzkumu, rekognoskaci komplexu. Av\u0161ak pr\u016fchod a hlub\u0161\u00ed pr\u016fzkum nebyl z d\u016fvodu z\u0159\u00edcen\u00fdch strop\u016f mo\u017en\u00fd. Jedin\u00fd stroh\u00fd popis poch\u00e1zej\u00edc\u00ed od spole\u010dnosti Geotechnika, kter\u00fd zmi\u0148uje pouze zavalen\u00e9 chodby v hrub\u00e9m v\u00fdlomu, p\u00e1r cihlov\u00fdch p\u0159\u00ed\u010dek a dv\u011b zavalen\u00e9 chodby do vrchu \u0161ikmo ra\u017een\u00e9 \u0161toly. Dal\u0161\u00ed z\u00e1valy neprostupn\u011b uzav\u00edraj\u00ed dal\u0161\u00ed chodby sm\u011brem pod vrch B\u00eddnici. I zde je pravda a tajemstv\u00ed t\u00e9to \u010d\u00e1sti poh\u0159beno pod tis\u00edci tunami v\u00e1pence\u2026<\/p>\n

V\u00edce zde: V\u00fdroba v tov\u00e1rn\u011b Richard III<\/a><\/p>\n

Vchod \u201eG\u201c tov\u00e1rny Richard III.<\/h1>\n

P\u016fvodn\u011b nejmen\u0161\u00ed d\u016fln\u00ed d\u00edlo ve vlastnictv\u00ed firmy Kalkbruch – Lopata a od roku 1944 ozna\u010dovan\u00e9 jako Richard III. slou\u017e\u00edc\u00ed v\u00e1le\u010dn\u00e9mu \u00fasil\u00ed n\u011bmeck\u00e9 \u0159\u00ed\u0161e.<\/p>\n

Jeho vchod zna\u010den\u00fd p\u00edsmenem \u201eG\u201c se nach\u00e1zel v ter\u00e9nn\u00edm z\u00e1\u0159ezu asi 200 m od vstupn\u00edho port\u00e1lu Richard II. \u00dadol\u00ed p\u0159ed b\u00fdval\u00fdm vchodem je dnes ji\u017e zavezeno sut\u00ed a okol\u00ed \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b zarostl\u00e9 d\u0159evinami je srovn\u00e1no se zem\u00ed. V dne\u0161n\u00ed dob\u011b je v m\u00edstech kde se nach\u00e1zel vchodov\u00fd port\u00e1l, vybudov\u00e1no nov\u00e9 oplocen\u00ed are\u00e1lu \u00falo\u017ei\u0161t\u011b radioaktivn\u00edch odpad\u016f.<\/p>\n

V\u00edce zde: Vchod G tov\u00e1rny Richard III<\/a><\/p>\n

\u010cerpac\u00ed stanice u Labe<\/h1>\n

Na jihoz\u00e1padn\u00edm c\u00edpu m\u011bsta Litom\u011b\u0159ice se u Labe v Pob\u0159e\u017en\u00ed ulici ty\u010d\u00ed u cesty \u017eelezobetonov\u00e1 budova. Je to \u010derpac\u00ed stanice, kter\u00e1 \u010derpala labskou vodu do dvou kilometr\u016f vzd\u00e1len\u00e9ho podzem\u00ed. Tato u\u017eitkov\u00e1 voda vedla vodovodem do filtra\u010dn\u00ed stanice, ve kter\u00e9 se upravila a n\u00e1sledn\u011b kumulovala ve \u010dty\u0159ech \u017eelezobetonov\u00fdch n\u00e1dr\u017e\u00edch.<\/p>\n

Labsk\u00e1 voda byla p\u0159iv\u00e1d\u011bna do \u010derpac\u00ed stanice podzemn\u00edm kan\u00e1lem. P\u0159ed vstupem k sac\u00edm j\u00edmk\u00e1m voda pro\u0161la p\u0159es hrub\u00e9 \u010desle, kter\u00e9 slou\u017eily jako hrub\u00e1 filtrace od v\u011bt\u0161\u00edch naplavenin, kter\u00e9 by mohly ucpat s\u00e1n\u00ed \u010derpadel. Ulo\u017een\u00ed t\u011bchto \u010desl\u00ed se nach\u00e1z\u00ed u paty samotn\u00e9 stavby. Filtry bylo mo\u017en\u00e9 vyjmout a n\u00e1sledn\u011b \u010distit za pou\u017eit\u00ed soustavy kladek, kter\u00e9 se doposud nach\u00e1z\u00ed na st\u011bn\u011b filtra\u010dn\u00ed stanice. \u010cerpac\u00ed stanice byla rozd\u011blena do dvou pater. Ve spodn\u00edm pat\u0159e, kter\u00e9 je \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b pod hladinou spodn\u00ed vody, byly um\u00edst\u011bny sac\u00ed ko\u0161e, od kter\u00fdch byla voda potrub\u00edm p\u0159iv\u00e1d\u011bna do horn\u00edho patra ke \u010dty\u0159em elektromotorov\u00fdm \u010derpadl\u016fm. Tato \u010derpadla n\u00e1sledn\u011b \u010derpala vodu do filtra\u010dn\u00ed stanice nach\u00e1zej\u00edc\u00ed se asi o 110 m v\u00fd\u0161e. Po filtraci byla voda vytla\u010dov\u00e1na do n\u00e1dr\u017e\u00ed na u\u017eitkovou vodu, ze kter\u00fdch byla gravita\u010dn\u011b odv\u00e1d\u011bna do podzem\u00ed. Asi ve vzd\u00e1lenosti 30 m od budovy \u010derpac\u00ed stanice se nach\u00e1z\u00ed \u017eelezobetonov\u00e1 j\u00edmka kruhov\u00e9ho pr\u016f\u0159ezu. Tato j\u00edmka je pov\u00e1le\u010dn\u00e9ho p\u016fvodu a slou\u017eila s \u010derpac\u00ed stanic\u00ed pro z\u00e1vlahy. Voda byla do j\u00edmky pravd\u011bpodobn\u011b p\u0159iv\u00e1d\u011bna b\u0159ehovou infiltrac\u00ed (pr\u016fsakem) p\u0159es p\u00eds\u010dit\u00e9 podlo\u017e\u00ed. Bohu\u017eel je v dne\u0161n\u00ed dob\u011b \u010derpac\u00ed stanice nep\u0159\u00edstupn\u00e1 a budovu d\u00e1l a ne\u00faprosn\u011b nahlod\u00e1v\u00e1 zub \u010dasu.<\/p>\n

V\u00edce zde: \u010cerpac\u00ed stanice u Labe<\/a><\/p>\n

Filtra\u010dn\u00ed stanice<\/h1>\n

Dal\u0161\u00ed velice zaj\u00edmav\u00e1 stavba se nach\u00e1z\u00ed asi 250 m severov\u00fdchodn\u011b od port\u00e1lu vchodu C \u2013 D. Je to \u017eelezobetonov\u00fd monolit slou\u017e\u00edc\u00ed d\u0159\u00edve jako filtra\u010dn\u00ed stanice upravuj\u00edc\u00ed labskou vodu p\u0159iv\u00e1d\u011bnou \u010derpac\u00ed stanic\u00ed. Osm metr\u016f vysok\u00e1 budova byla vystav\u011bna do obd\u00e9ln\u00edkov\u00e9ho tvaru rozm\u011br\u016f 14 \u00d7 11 metr\u016f. V p\u0159edn\u00ed \u010d\u00e1sti budovy jsou dva vstupy, z nich\u017e ten prvn\u00ed je 8 m dlouh\u00e1 jedenkr\u00e1t lomen\u00e1 p\u0159\u00edstupov\u00e1 chodba a druh\u00fd je velk\u00fd mont\u00e1\u017en\u00ed obd\u00e9ln\u00edkov\u00fd otvor o velikosti 4 \u00d7 3,5 m, kter\u00fd slou\u017eil k transportu filtr\u016f p\u0159i mont\u00e1\u017ei. Po osazen\u00ed filtr\u016f se tento otvor zazdil. Tyto stopy jsou dodnes dob\u0159e patrn\u00e9 u prahu vchodu.<\/p>\n

V pl\u00e1nu nakonec bylo celou budovu pokr\u00fdt vrstvou zeminy s p\u0159\u00edstupem do technologie chodbou, jej\u00ed\u017e zalomen\u00e1 \u010d\u00e1st slou\u017eila jako protist\u0159epinov\u00e9 kryt\u00ed p\u0159i bombardov\u00e1n\u00ed. Proto taky na t\u00e9to mohutn\u00e9 budov\u011b velmi zaujme masivnost st\u011bn a stropnice. Nap\u0159\u00edklad tlou\u0161\u0165ka ji\u017e zm\u00edn\u011bn\u00fdch st\u011bn a stropnice haly je asi 1,6 m a u p\u0159\u00edstupov\u00e9 chodby je to 1 m.<\/p>\n

Technologie \u00fapravy spo\u010d\u00edvala pr\u016fchodem \u0159\u00ed\u010dn\u00ed vody p\u0159es tzv. Bollmannovy filtry. T\u011bch tu bylo um\u00edst\u011bno \u0161est. Po v\u00e1lce roce 1946 byly v\u0161echny filtra\u010dn\u00ed n\u00e1doby demontov\u00e1ny, z nich\u017e \u010dty\u0159i putovaly do Stalinov\u00fdch z\u00e1vod\u016f v Most\u011b a dva z\u016fstaly v litom\u011b\u0159ick\u00e9 vod\u00e1rn\u011b. Zne\u010di\u0161t\u011bn\u00e1 voda proch\u00e1zela jednotliv\u00fdmi filtry, kde byla filtrov\u00e1na pr\u016fchodem p\u0159es vod\u00e1rensk\u00fd k\u0159emi\u010dit\u00fd p\u00edsek. Jednalo se tud\u00ed\u017e o mechanickou \u00fapravu vody. Kal vznikl\u00fd filtrov\u00e1n\u00edm byl vypou\u0161t\u011bn do betonov\u00e9ho \u017elabu a odv\u00e1d\u011bn do kanalizace. Pod \u017elabem na odv\u00e1d\u011bn\u00ed kalu se nach\u00e1z\u00ed mal\u00e9 otvory, kter\u00e9 slou\u017eily jako kan\u00e1lky pro odv\u00e1d\u011bn\u00ed vody p\u0159i p\u0159\u00edpadn\u00fdch net\u011bsnostech nebo oprav\u00e1ch kdy voda voln\u011b tekla na podlahu a byla t\u011bmito kan\u00e1lky odv\u00e1d\u011bna do j\u00edmky um\u00edst\u011bn\u00e9 v p\u0159\u00edstupov\u00e9 chodb\u011b.<\/p>\n

Po filtraci byla voda vytla\u010dov\u00e1na do dvou dvoukomorov\u00fdch n\u00e1dr\u017e\u00ed na vodu um\u00edst\u011bn\u00fdch v podzem\u00ed ve svahu nad filtra\u010dn\u00ed stanic\u00ed, odkud byla d\u00e1le rozv\u00e1d\u011bna do podzem\u00ed v\u011btrac\u00edm vrtem u chodby \u010d. 6. Stav budovy je bohu\u017eel smutn\u00fdm mementem a odrazem dne\u0161ka. Po\u010dm\u00e1ran\u00e9 zdi, zamo\u0159en\u00e9 okol\u00ed odpadky a trhavinou odp\u00e1len\u00e9 \u017eelezobetonov\u00e9 sokly z pod filtr\u016f, kter\u00e9 nyn\u00ed slou\u017e\u00ed jako improvizovan\u00e9 posezen\u00ed. Je to bohu\u017eel neut\u011b\u0161en\u00e1 skute\u010dnost, jak si v\u00e1\u017e\u00edme vlastn\u00ed minulosti a p\u0159edk\u016f. Zdevastovan\u00e1 upom\u00ednka na utrpen\u00ed v\u011bz\u0148\u016f, kte\u0159\u00ed zde pracovali za cenu vlastn\u00edho \u017eivota.<\/p>\n

V\u00edce zde: Filtra\u010dn\u00ed stanice<\/a><\/p>\n

Galerie<\/h2>\n

Pro zobrazen\u00ed obr\u00e1zku s popisem na n\u011bj klikn\u011bte.<\/p>\n\n\n \t\t\n\t\t\t\t